01Verze falconaTréninkové miseNávodyZbraněDownloady07SierraHotelFórumPilotiOdkazyInterníWebteam
Mise 13:Air-to-Air radarové módy (Originální manuál strana 4-2 Air-to Air radar modes) REV.3 - 22. 02. 2007
Autor: Harm | (10471 přečtení)
Falcon 4.0 verze Sp 4 + Sp 4.1 (nebo FF2 i FF3) + BMS 2.0 (+ případně fixy SP4.1 nebo FF2.1) má čtyři různé úrovně obtížnosti letecké elektroniky: Jednoduchý, zjednodušený rozšířený a realistický. Tato tréninková mise předpokládá, že máme vybrán realistický mód, který na displejích zobrazuje realistické radarové módy. Není v našich silách zabývat se všemi nastaveními. Není také v našich silách dělat návody pro každou kombinaci patchů zvlášť. Já osobně jsem rád, že stačím, a ještě k tomu se zpožděním, aktualizovat aspoň tréninkové mise. 
Stíhač 3. generace F-16C má instalován radar APG-68 využívající Dopplerův jev. Radarový paprsek je vysílán na cíl a podle změny frekvence odrazu od cíle je radar s velkou přesností schopen určit rychlost a směr cíle stejně tak i jeho výšku. Radar může nalézt jen ty cíle, které se nacházejí v momentálně zvoleném segmentu prohledávání prostoru před letadlem. Pozor na slovíčko " může", někdy také nemusí. Cíl může totiž manévrovat a zejména vertikální manévr dokáže radar docela dobře oklamat. To také neznamená, že váš radar nemůže prohledat větší rozsah vzdušného prostoru než 120° horizontálně a vertikálně. Se segmentem prohledávané oblasti oblastí skenování radarovým paprskem (anténou radaru) se dá pohybovat nahoru a dolů a v režimech s menším než 60° azimutem i do stran. Platí zde ale stále, že horizontálně na každou stranu je závěsný limit radaru 60°. Pokud tedy máme menší horizontální segment než 60° zorného pole radaru, lze jí v rámci závěsných limitů plus minus 60° pohybovat. Radar tedy v žádném případě není schopen sledovat prostor za letounem, pod letounem nebo nad letounem. Dále je nutné vědět, že k nalezení cíle, zvláště při pohybu anténou nahoru a dolů, je potřeba určitý čas a to cca 6 sekund. Letouny letící nízko při zemi sice dopplerovský radar dokáže vyhledávat, ale chvíli to trvá. Pamatujte na to. Vyskytují se zde roje vrtulníků ale i betevní MiG-19, MiG-21 a Su-2. Pokud chcete porozumět funkci radaru blíže, doporučuji knihu Toma Clancyho Bojová peruť.

V závislosti na aktuální výšce letu dokáže radar prohledávat jenom určité hladiny prostoru. Anténa jde sice sklopit i zvednout velmi razantně, vždy však musí pilot letící ve výšce třeba 35000 stop počítat s velmi problematickým vyhledáváním nízko letících cílů. Zdůrazňuji slovíčko velmi. F-16 má pět hlavních radarových režimů. Jedná se o režimy RWS, TWS, VCR, LRS a subrežimy ACM.

Co se týče pohybů antény a jejího vycentrování, je možno doporučit toto nastavit v setup - controller - advanced kartě avionics na kolečko myši, kdy stisk kolečka anténu radaru vycentruje, zatímco pohyb kolečka anténou pohybuje nahoru a dolů.

LRS režim
Aneb Long range scan. Je podobný RWS režimu a je určen na prohledávání velkých vzdáleností ( 80 až 160 n.m.) k nalezení strategických bombardérů nepřítele. Tomu se říká Behind visual range, aneb za vizuálním dosahem. Jinak tedy boj s cíli, které nevidíme očima. LRS je dítě studené války a jako takový je v dnešních kampaních Falcona téměř (ale spíše prakticky úplně) nepoužitelný. Pohyb skenování je velmi pomalý. Byl vyvinut pro vyhledání dálkových sovětských bombardérů.

Přístup k LRS režimu:
1: pomocí OSB 2 L
Poznámka opět: nenechte se mýlit tím, když opustíte třeba A-A režim s nastaveným radarem (FCR stránkou na MFD) na režimu LCR a při příštím návratu do režimu A-A zjistíte, že tam režim LCR je opět a nevíte, kde se tam najednou vzal. Nevzal se tam sám, dali jste ho tam vy sami. Pokud chcete, aby se vám režimy při jejich přístupu zobrazovaly s určitou konfigurací, musíte je taky v té konfiguraci opouštět. Jinými slovy, co si v kterém hlavním režimu (A-A- A-G, DGFT atd atd) namícháte, to příště dostanete, až do toho režimu zase přepnete. Opět problematika MFD, stránka 56 manuálu Sp 2. S číslem stránky se můžeme lišit, pozor na to.

ACM režimy (Air Combat Maneuvering)
Jak sám název napovídá, jedná se o režimy radaru používané ve vzdušném boji a to většinou na vizuální vzdálenost. Ve Falconu je to cca 8 n. m. Jaké jsou jejich obecné vlastnosti?
Při uzamčení vlastního letounu některým z režimů ACM tento obvykle řve "buddy spike" hned a jako o život. Ono se není ani co divit. Platí i nadále výjimka vlastních neřvoucích typů letounů jako třeba C-130 Hercules, vrtupníky atd! Všechny čtyři ACM subrežimy uzamykají první letoun, který se jim dostane do spárů. To navíc dělají automaticky, pilot nic neoznačuje. Odstranění zámku z nežádoucího (většinou vlastního nebo nepřátelského již padajícího v plamenech) letounu se provádí opakováním povelu v HOTAS TMS anebo povelem HOTAS TMS down.

TMS up = boresight, TMS right = 30x 20 a TMS down vertical. Na TMS není ACM slewable. Je to prosté, tak proč to nezkusíte také? Staňte se milionářem.


obrázek 1


Air-to-air radarový mód
Abyste byli schopni používat všechny dostupné nástroje Falcona, musíte porozumět práci a podstatě hlavních režimů a jejich subrežimů. Nejdříve musíte navolit radarový režim (stránku FCR) na jednu z vašich MFD. V NAV a A-A režimu stejně jako v DGFT i MRM režimech je FCR standardně umístěn pod některým z OSB tlačítek rychlých přístupových režimů. Používám levý MFD, tak tady na levý. Na obr. 2 jsou MFD dvě velké čtvercové obrazovky v kokpitu. To jsme ale brali v kapitole 1.


obrázek 2


Tlačítka OSB se nacházejí kolem MFD obrazovek. Jsou číslována od čísla jedna do dvaceti, rovněž odkaz na tréninkovou misi 1. Nebo manuál verze Sp 2 doplněný Sp 3. Volba, která byla vybrána je zvýrazněná. Na obrázku 2 je zvýrazněná volba - vysvícený obdélníček u OSB 14L.

FCR - fire control radar - radar pro řízení palby
Tato stránka na MFD je nejdůležitějším prvkem pilota k získávání přehledu o dění jak ve vzduchu tak na zemi. Radar v této verzi Falcona (BMS 2.0) má celou řadu změn oproti předchozím verzím patchů, které si osvojíte nejlépe v instantních misích.

ACM
ACM (Air Comat Mode) je soubor čtyř subrežimů režimu A-A a slouží pro automatické zaměření cíle ve vizuální dosahu WVR (Within Visual range). Ve většině případů používáte ACM režim až už vidíte cíl ve spojení s padlock pohledem. Padlock pohled a jeho pravidal jsou uvedeny jinde, vzdálenost, kdy padlock pohled funguje je 8 n. m. Čtyři subrežimy ACM jsou přístupné přes spínač HOTAS TMS na jeho jednotlivých polohách, tabulka výše. Mimo subrežimu slewable. Jeho dostupnost je uvedena níže.

ACM submódy MFD
HUD Scan 30X20 ACM20
Vertical Scan 10X60 ACM60
Slewable Scan 20X60 ACM SLEW
Boresight ACMBORE


BORESIGHT ACM submód
Boresight subrežim zaměřuje svůj radarový paprsek přímo před příď letadla. Je to režim, který je vhodné použít k rychlému uzamčení cíle "v tlačenici". Jen musíte banditu vidět a zrakem ho indentifikovat - nejlépe v padlock pohledu. Když jste v Boresight subrežimu, na HUDu se objeví zaměřovací kříž, který reprezentuje radarový paprsek. Obrázek 3 ukazuje Boresight subrežim, který je reprezentován křížkem s tečkou v bodě křížení. Když jistíte, kde je cíl, musíte dostat tento kříž na cíl. Tato symbolika se nachází pouze uvnitř HUDu a poskytuje informaci, kam máte mířit. To znamená, že pokud je cíl mimo HUDu nemůže jej radar sledovat ani zaměřit. Paprsek v tomto režimu je tenký a musí mířit na požadované letadlo před vámi. Režim není vhodný pro vzdušný souboj, ale pro uzamčení před vámi se nalézajícího nepřátelského stroje a jeho případné následné sestřelení raketou, nebo kanónem


obrázek 3


Boresight subrežim je jedním z nejběžněji užívaných ACM režimů, protože je velmi přesný. Můžete uzamknout vybraný cíl s vysokou přesností. Tato mise by měla začít v RWS režimu na stránce FCR. Přístup k ACM subrežimům ovládaným TMS je přes DGFT režim a jakmile jste v DGFT režimu, použijete HOTAS TMS k navolení požadovaného ACM subrežimu.

Vertical Scan ACM submód
Dalším ACM subrežimem je Vertical Scan (vertikální skenování) (10X60). V tomto subrežimu radar prohledává sloupec v rozsahu 10° horizontálně a 60° vertikálně. Vzhledem k zaměřovacímu kříži začíná vyhledávací vzorek 7° pod ním a sahá 53° nad něj. Když vyvoláte Vertical Scan subrežim, objeví se na HUD displeji svislá linka, jak vidíte na obrázku 4.


obrázek 4


Vertical Scan submód je užitečný, protože můžete uzamknout cíle, které jsou podél našeho vztlakového vektoru. Co je vztlakový vektor je ukázáno na obrázku 5. Linka vektoru, obecně směřuje nahoru z kokpitu.


obrázek 5


Využití tohoto subrežimu je jasné: při vzdušném souboji se potřebujeme udržet v rovině pohyby bandity a to můžeme dosáhnout jedině tak, že na něj namíříme vztlakový vektor. Pak už ACM vertical uzamkne banditu letícího ve stejné rovině pohybu jako my. Ideální pro vdušné souboje na vizuální vzdálenost, kdy cíl manévruje.

Přístup :
1: přes DGFT režim, následně pak povel HOTAS TMS down.
2: přes OSB 1 (CRM), dále OSB 19 a nakonec cyklování OSB


HUD Scan ACM submód
HUD Scan submód je užíván pro uzamčení jakéhokoliv cíle, který je v zorném poli vyhledávacího vzorku 30X20. Toto zorné pole je v podstatě oblast viditelná přes HUD, jak je vidět na obrázku 6.


obrázek 6

Tento režim není příliš užitečný, protože je nejméně přesný a pomalejší než Boresight submód. V Boresight módu radarový paprsek míří v úzkém rozpětí dopředu a je-li cíl v dosahu 10 námořních mílích, okamžitě ho uzamkne (je to velmi rychlé a spolehlivé). V HUD Scan submódu musí radar sledovat a pokrýt vyhledávací vzorek 30X20. To ovšem trvá nějakou dobu, kterou nemůžete marnit v leteckém souboji. Pokud se objeví v zorném více letadel, pak radar uzamkne první cíl, který se objeví v jeho zorném poli během vyhledávání, bez ohledu na možné ohrožení a priority. Na MFD se nezobrazuje žádná informace do doby než je cíl uzamčen, protože se předpokládá, že cíl sledujete přes HUD a není čas se dívat MFD. Dvě svislé čáry (goal post) na MFD reprezentují mezní hranice vyhledávacího vzorku.

Přístup :
1: přes DGFT režim, následně pak povel HOTAS TMS right.
2: přes OSB 1 (CRM), dále OSB 19 a nakonec cyklování OSB 2

SLEWABLE ACM submód.
Slewable ACM subrežim prohledává plochu s vyhledávacím vzorkem 20x60. Použijete-li tento režim, HUD ukazuje vertikální kříž podobný zaměřovacímu kříži v boresight subrežimu s jedním hlavním rozdílem. V Slewable ACM subrežimu se objeví někde v prostoru HUDu malý kroužek. Tento kroužek reprezentuje střed vyhledávacího vzorku 20x60. Obrázek 7 ukazuje symboly Slewable ACM radarového subrežimu.

obrázek 7 obrázek 7a


Obrázek 7 ukazuje symboliku na MFD a HUDu.

Slewable subrežim je velmi užitečný. Odlišuje se od jiných ACM subrežimů tím, že je schopen uzamknout cíl, který nevidíte přes HUD. Má jinak všechny nevýhody subrežimu 30x20 a jednu navíc: když se cíl ocitne nad nebo pod tímto poměrně výškově úzkým vzorkem.


obrázek 7b

Obrázek 7b ukazuje funkci radaru v Slewable režimu. Další možností Slewable režimu je to, že když chcete identifikovat pomocí RWS (Radar Warning Recivier), který nepřítel je nejblíže a je-li ve specifickém azimutu v +-60° před vaším nosem. S použitím Slewable ACM módu najdete cíl rychle. Pozor však, tento subrežim najde první letadlo, na které narazí bez ohledu na příslušnost, tedy jste slepý jako kotě, protože nevíte koho uzamykáte a než se proklikáte vlastními letadly, máte za zadkem banditu pálícího granáty do vašeho stroje

Tento subrežim je přístupný poněkud komplikovaně a to jej diskvalifikuje. Můžeme použít starých povelů z mapy kláves verze 1.08, kde jsou ACM subrežimy přímo přístupné. To ale reálný pilot nemá, i když někteří naši piloti na to kálí, což je jejich věc. Pak se nelze divit dotazům stále se opakujícím na fóru svědčícím o tom, že dotyčný nemá utříděn co nejefektivnější systém ovládání letounu a plete se mu realita tohoto hardcore simulátoru s povely, které v něm nemají prostě co dělat. Jiný přístup je pak přes OSB 1L, pak OSB 19 L a pak již cyklovat pomocí OSB 2L. Což je jednoznačně sebevražda, když mám sejmout banditu, který už jde po mě

B-Scope displej.


obrázek 8

Poznámka k obrázku 8: úhlový radarový paprsek je roztažen do stran na základně podél spodní části obrazovky. Příď vašeho proudového letadla není uprostřed spodní části obrazovky, ale je roztažena podél spodní hrany B-Scope displeje. Například cíl, který se pohybuje přímo dolů po vaší obrazovce ke spodní hraně, je na srážkovém kurzu s vaším letadlem a srazíte se s ním, jestliže jste v stejné nadmořské výšce. Obrázek 9 ukazuje jak, tato geometrie pracuje.


obrázek 9


RWS (Zobrazování cílů podle vzdálenosti během vyhledávání).

Režim RWS (range while search) sleduje a zobrazuje cíle podle vzdálenosti od letounu. Cíl má symbol vysvíceného obdélníku a pokud se vzhledem k našemu letounu pohybuje (přibližuje se nebo letí kolmo na směr našeho letu), uvidíme ještě tzv. historii cíle, to jsou "duchové" symbolu cíle. Tato pomůcka výrazně odhaluje přibližující se cíle, což by mohli být bandité. Stejně tak ale vlastní letouny vracející se z misí. Cíl se v RWS uzamyká manuálně poté, co kurzorem radaru nad cíl najedeme (nyní se u cíle objeví číslo značící výšku cíle v Angels) a HOTAS povelem TMS up cíl jednou označíme. Nyní se dostaneme do subrežimu SAM, aneb situatio awereness mode - režim situačního přehledu. Máme již informace o cíli jak na HUDu tak na stránce FCR na levém MFD (záleží na každém pilotovi na který MFD si FCR nahraje) přičemž můžeme ještě vidět symboly dalších cílů na obrazovce MFD. Zobrazuje se nám informace o polohovém úhlu cíle, rychlosti, kurzu a přibližovací rychlostí cíle

údaje na stránce FCR o uzamčeném cíli

Na stránce FCR se informace po uzamčení cíle zobrazují zcela nahoře a to v tomto pořadí zleva doprava:
1: Polohový úhel, např. 02R znamená, že cíl je svým ocasem jen 20° od našeho ocasu, tedy letí víceméně od nás. R znamená vpravo, L vlevo. Podrobněji v kapitole BFM - aspect angle - polohový úhel.
2: Kurz cíle - druhé číslo je třímístné a znamená kurz cíle - směr jeho letu ve stupních, například 270 - letí přímo na západ. Pozor, tohle číslo nemá vztah k poloze našeho letounu.
3: Rekognifikační data - uprostřed stránky FCR zcela nahoře je místo pro rekognifikační data, kde můžeme po uzamčení cíle vidět nápisy: unkn, wait anebo symboly rozpoznaného cíle. Radar dokáže rozpoznávat cíle podle charakteristik jeho motorů, ale je k tomu nutné mít cíl co nejblíže uprostřed zorného pole, kde je nejvyšší šance na úspěšné rozpoznání. Další možnosti rozpoznání cíle: Dotaz na AWACS Q 2 decleare, kde AWACS sdělí, o jaký cíl pod kurzorem našeho radaru se jedná. V případě vlastního cíle se tento při uzamčení do STT režimu ozve hlášením buddy spike. Jenom to chvíli trvá a ne všechny typy vlastních letounů to udělají. Abyste se mohli AWACSu dotazovat na příslušnost cíle, musí být splněny následující podmínky:
- letoun AWACS musí být ve vzduchu
- cíl musíte nějak označit
- uzamčením na radaru, uzamčením hledáčku střel AIM-9, uzamčením v padlock pohledu, najetím kurzorem radaru nad cíl.
4: Rychlost cíle v uzlech v CAS je třetí číslo na MFD značící parametry cíle je
5: Rychlost přibližování cíle - poslední číslo vpravo nahoře na stránce FCR znamená rychlost, s níž se k nám zaměřený cíl přibližuje, záporné znaménko znamená, že se cíl vzdaluje.

Jsme tedy v SAM subrežimu hlavního režimu vzduch - vzduch (A-A) RWS. Cíl na obrazovce FCR je uzamčen a vidíme ještě i další cíle. Po opětovném stisku HOTAS povelu TMS up dostaneme subrežim hlavního režimu A-A RWS zvaný STT - single target track - sledování jednoho jediného cíle. Ostatní cle z obrazovky radaru zmizí. Radar si ale jejich polohu pamatuje ještě 6 sekund. Jak tato slova napovídají, jedná se věc taktiky v boji, neboť na radaru v tuto chvíli opravdu nevidíme nic jiného, než jediný cíl. Tento se nám v případě přátelského letounu vybaveného RWS (C-130 Hercules ani vrtulníky se neozývají stejně jako tankery, tak pozor!) ozve hlášení "Buddy spike" aneb přátelský píchanec! Tento režim má své opodstatnění tam, kde vybíráme jednoho banditu v klubku vlastních letounů s minimálním rizikem nečekaného napadení ze strany námi dosud nedetekovaného (přehlédnutého) protivníka. Povelem HOTAS TMS down se vrátíme do SAM subrežimu. Pokud toto provedeme do šesti sekund od přechodu ze szubrežimu SAM do subrežimu STT, cíle na obrazovce RWS naskočí okamžitě, po této době musí FCR znovu vytvořit soubory o kontaktech zjištěných radarem.

Přístup na RWS režim:
1: v režimech NAV a A-A je RWS standardně navolený režim.
2: tlačítkem OSB 2L se hlavní režimy mimo ACM lehce přepínají - cyklují.
3: z režimu TWS povelem HOTAS TMS down.
Poznámka: problematika toho, jaká stránka se na kterém MFD zobrazuje a jak mezi nimi přepínat, jak si je navolit k jednotlivým hlavním režimům AQ-A A-G nebo NAV a částečně také jak je který režim z jiného přístupný je obsažena v manuálu SP 2 na stránce 58 Multifunkční displeje a dosud se na tom nic nezměnilo.
Obrázek 10 ukazuje tří šířky skenování a to zleva doprava 60°, 10°a 30°. Další možnost stránky FCR spočívá v přidání a ubrání dosahu radaru a přidání nebo ubrání jasu radaru. Toto se provádí povely HOTAS radar down a up. Nebo OSB 20 (přidat dosah radaru) a 19 (ubrat dosah radaru). OSB 18 stránky FCR mění azimut, OSB 17 pak počet průchodů paprsků radaru. Povšimněme si ještě nastavení OSB 12 (SMS), 13 (blank) a 14 (FCR). No nechce to předefinovat? Za zmínku stojí i OSB 1 s nápisem CRM. Znamená to Combined radar mode, do češtiny lze přeložit jako kombinace radarových režimů. To je nabídka všeho možného včetně subrežimů A-G radaru a ACM, která se objeví u OSB 6 až 10 a OSB 19 (ACM) po jejím stisknutí. Zpět z takto nakonfigurované obrazovky MFD v režimu A-G do režimu A-A se dostaneme opět pomocí CRM. CRM se však u OSB 20 objeví až po stisku OSB 1, jinak OSB 20 slouží jako tlačítko zvýšení dosahu radaru.

obrázek 10


Další možnost hledání je rozsah azimutu. V RWS můžete použít vyhledávací rozsah +-10°, +-30° nebo +-60°. Když vám AWACS sdělí kde máte nejbližší cíl a chcete ho vyhledat rychle, snižte azimut, prohledávaná oblast se zmenší a cíl bude nalezen rychleji. Platí výrazně pro vyhledání MiG-19 a MiG-21 v přízemních výškách. Tyhle letadla jsou nepříjemná jako osiny v zadnici. Radar s 60° azimutem je vyhledává velice špatně. V F-16 máte tři volby rozsahu radaru jak prohledat vzdušný prostor na výšku při daném nastavení antény - sklonu antény. Říká se tomu vzorkování. Máte možnost tímto způsobem zvětšit ve vertikálním směru prostor vyhledávání až 4x. Volby jsou 1-průchodový, 2-průchodový a 4-průchodový. Čísla na levé straně displeje ukazují, která volba je vybrána. Obrázek 11 ukazuje jak je veden paprsek v jednotlivých volbách průchodu paprsku radaru.


obrázek 11

Pamatujte si ale, že trvá určitou dobu, než radar dokončí plné rozpětí daného skenování.
Jestliže si vyberete 4-průchodový vzorek (který je nejvíce užívaný), bude to trvat dvakrát tak dlouho, jako při 2-průchodovém skenování. Problém a rozdíl mezi jednotlivými vzorky je v tom, že pokrývají více nebo méně nadmořské výšky - vertikální segment prostoru. To je stinná stránka tohoto režimu, protože většinou potřebujete pokrýt rychle velkou plochu prostoru. Jestliže víte kde jsou nepřátelské letouny, pak vyberte 2-průchodový vzorek.
Poslední možnou volbou je úhel náklonu antény (elevace). Obrázek 12 ukazuje jak můžete naklonit celý vyhledávací svazek nahoru a dolů


obrázek 12


V F-16 můžete naklonit polohový úhel celého radarového svazku při daném vyhledávacím vzorku. Tuto funkci lze nahrát díky advanced controllers volbě v setupu Falcona na vybranou osu ovladačů HOTAS nebo na kolečko myši. Kurzor radaru je užíván pro zjištění zobrazeného cíle. Je pohyblivý. O radarových kurzorech si povíme později. Nyní se pojďme vrátit k nastavení antény radaru. Vpravo od kurzoru ať je kdekoliv na MFD jsou dvě malá čísla umístěná nad sebou. Většinou jsou bílá.Tato čísla ukazují horní a spodní rozsah skenovaní v nadmořské výšce. Jinak řečeno tato čísla ukazují minimální a maximální nadmořskou výšku, kterou prohledáváte v tuto chvíli radarem. Obrázek 13 ukazuje radarové kurzory s číslicemi nadmořské výšky vpravo od kurzoru. Pokud některé číslo vedle kurzoru radaru zčervená, signalizuje to, že radarový paprsek dosahuje na zem


obrázek 13


Posunem radarových kurzorů změníte váš polohový úhel náklonu radaru a tím zvýšíte nebo snížíte objem vzdušného prostoru, který prohledáváte. Číslice u kurzorů se budou měnit při pohybu kurzoru nahoru nebo dolů po obrazovce. Jestliže začnete anténu zvyšovat nebo snižovat uvidíte, jakou výšku jak daleko od vašeho letounu kde máte kurzor váš radar prohledává. Je to jako kužel světla baterky ve tmě, kterou pohybujete.


RWS cíle.
RWS cíle jsou na displeji jako rybičky v akváriu. Skoro pokaždé, když radarový paprsek přechází nad cílem, vygeneruje cíl na displeji. Někdy cíl nemusí najít. Jak je to možné čtěte na konci tohoto odstavce. Symboly polohy cíle, které byly vygenerovány dříve než symbol aktuální polohy cíle, postupně blednou a zůstávají na obrazovce po několik radarových cyklů. Vytváří se tak tím to, co piloti F-16 piloti nazývají "Target Histories" (historie cílů). Tyto historie umožňuje definovat trasu cílů zachycených na obrazovce. Očima vidíte jakoby ducha čtverečku cíle. Téměř výhradně se pak jedná o cíl, který se k vám velmi rychle přibližuje a zasluhuje vždy pozornost o koho se jedná. Když se díváte na RWS displej uvidíte mnoho čtverečků cílů, ale ne všechny znamenají cíl jakožto banditu. Obrázek 14 ukazuje RWS radar s kurzory a cíle s historií.


obrázek 14


Jak je možné, že radar cíl nezachytí ? Víte, že v nabídce povelů pro svoje wingmany máte i tzv. posthole ? To je příkaz pro wingmana, aby prudce pikoval k zemi, takže procházející paprsky radaru protivníka nejsou schopny vyvolat na MFD jeho letounu radarovou odezvu a radar letoun protivníka "nevidí." To se může ale stát i vám.


RWS-SAM mód (Situacional Awareness Mode)
RWS-SAM je první úroveň sledování cíle v RWS. V SAM (situační informativní režim) se symbolem označeného cíle (Search Target) změní na ukazatel sledovaného cíle (Bugged - trojúhelník v kolečku s vektorem rychlosti - to je ta čárka, jejíž délka závisí na rychlosti takto sledovaného cíle - řím delší tím cíl letí rychleji a naopak). V horní části MFD se začnou zobrazovat již zmíněné čtyři informace o sledovaném cíli. Co je ale důležití je, že při sledování cíle pokračuje anténa i nadále v pohybu podle nastaveného vzorku a zobrazuje ostatní detekované cíle. Je tedy možné uzamknout jen jeden cíl, ale ostatní můžete sledovat. Máte tedy ten zmiňovaný přehled o situaci, jak název tohoto režimu napovídá. Cíl vybavený systémem RWR není ještě varován, že byl zaměřen.


obrázek 15

Obrázek 15 ukazuje SAM režim označení cíle s konfigurací patche EPAF radar cues.V RWS režimu cíl označíte tak, že přesunete pomocí kurzorových kláves kurzor nad cíl a stisknete klávesu pro uzamčení cíle. Zrušením uzamčení cíle se radar vrátí do vyhledávacího režimu.

RWS-STT (Single Target Track)
STT (sledování jediného cíle) je v podstatě nejstabilnějším módem radaru. V tomto radarovém módu zaměří radar svůj paprsek na cíl a ten si pevně drží. Tento mód vyvoláte opakovaným stiskem klávesy pro uzamčení cíle. Ale radar už pak nesleduje žádný jiný cíl. Jste slepí a budete slepí třeba do doby, než AIM-120 dosáhne T odpočtu při letu k cíli, tedy autonomii svého radaru. Deaktivací se pak vracíte do původního režimu. Deaktivací se rozumí odemčení cíle pomocí povelu TMS down.
Cíl, který takto označíte je varován že byl zaměřen a je nutno počítat s přiměřenou reakcí.

TRACK WHILE SCAN (TWS) / "TWIZ"
Předchozí TWS aneb Target Acquisition Cursor se připojoval na cíle dokonce s vypnutým radarem nebo zrušením označení cíle anebo při překročení závěsných limitů radaru. To všechno bylo patchem BMS 2.0 opraveno.

TWS (Track-While-Scan) radarový subrežim
TWS radarový subrežim byl podroben kompletnímu přepracování co se týče jeho funkčnosti a činnosti. Pracuje nyní daleko více reálněji než předtím. Tím je myšlen např. počet cílů, které tento subrežim radaru A-A je schopen současně sledovat, což bylo v předchozích verzích neomezené a taká jak jsou získávány a udržovány sledovací soubory a limity sledovacích segmentů TWS

Jak používat TWS (Twiz)
Přepnout do CRM-TWS (combined radar mode) subrežimu může pilot buď OSB 2 třikrát po sobě nebo povelem TMS right přepnout z CRM-RWS do CRM-TWS. Jakmile se dostanete ve verzi BMS 2.0 do subrežimu TWS, na MFD dostanete toto nastavení: azimut bude nastaven na A2 neboli 50°(25°na každou stranu) a dá se přepnout na boresight a nastavení 3 průchodového skenování.

TWS funkce
Jak už jméno funkce napovídá, TWS dokáže sledovat více cílů najednou při vyhledávání dalších. Pracuje to tak, že počítač FCR na základě přijatých signálů radaru vyhodnocuje tato data a utváří z nich soubory, jejichž konečným výstupem na MFD jsou symboly cílů coby trojúhelníků se značným počtem důležitých parametrů letu každého nalezeného cíle a to automaticky z režimu RWS a jeho pevných čtverečků poté, co radar obdrží dva signály od téhož cíle v čase 6.5 sekundy. Radar je v režimu TWS schopen sledovat současně jen 10 cílů a od nynějška ani jeden navíc. Radar v režimu TWS buď sledovaný cíl znovu nachází a počítač je schopen updatu jeho polohy nebo radar už cíl z jakéhokoliv důvodu nenachází a počítač není schopen aktualizace jeho polohy a dalších sledovaných údajů. Pozice cíle zobrazovaná na MFD je FCR a jeho systémem "prodloužena" mezi aktualizacemi (kdy radar detekuje cíl znovu) na 13 sekund. Jestliže se do této doby cíl na radaru objeví znovu, FCR provede výpis jeho dat na MFD. Ztráta radarového kontaktu s cílem může nastat z mnoha důvodů: cíl opustí závěsné limity radaru, je sestřelen anebo když TWS již sleduje deset cílů a pilot se rozhodne označit jiný, nesledovaný cíl, ztratí TWS kontakt s cílem s nejnižší prioritou. Pokud radar neobdrží signál od cíle kde by měl cíl být (kde si FCR myslí že by měl být podle posledních údajů o výšce, poloze, směru letu a rychlosti) sledovací výpis na MFD (symbol cíle) se změní ze žlutého symbolu na červený. Když je stopa cíle znovu získána, symbol se opět stane žlutým. Pokud ale cíl není radarem dále detekován, po již zmíněných 13 sekundách prodloužení stopy cíle na MFD dojde k tomu, že se červeně vyjádřený cíl na MFD rozbliká a po dalších 5 sekundách se cíl z MFD ztratí úplně.
Priorizace sledovaných cílů je tvořena vzdáleností cílů a pořadím, ve kterém byly cíle nalezeny, tedy se nejedná o priorizaci z hlediska hrozby, kterou cíl představuje.

Tři skenovací vzorce v režimu TWS:
* 60°, 2 °průchody - široký "výhled" horizontálně, ale "nízký" vertikálně - tzn. ve stejné letové hladině můžeme sledovat cíle ve větší šíři.
* 25°, 3 průchody - užší horizontálně ale širší vertikálně - tzn. v užší šíři můžeme sledovat cíle ve více letových hladinách
* 10°, 4 průchody - v úzkém segmentu horizontu lze sledovat cíle letící v mnoha letových hladinách

Bez uzamčeného cíle je skenovaná oblast vycentrována kolem kurzoru a nastavení antény je ovladatelné manuálně. S cílem uzamčeným je už azimut zúžen ke sledování uzamčeného cíle a elevace a horizontální skenování jsou centrovány na tento cíl. Pokud je anténou radaru pohybováno nahoru a dolů, budou cíle subrežimu TWS zobrazovány v příslušných letových hladinách a horizontálních segmentech podle toho, kam pilot anténu pootočí a jak nastaví vzorce vyhledávacích režimů. Existují dva způsoby vyhledání cíle subrežimem TWS. Pilot může posouvat ručně kurzorem a cíl označit TMS up, nebo pomocí TMS right uzamkne pilot nejbližší sledovaný cíl. Což je změna proti minulým verzím, kdy TWS klidně uzamklo jako první cíl až na konci daného dosahu radaru. Další stisky TMS right budou uzamykat další a další sledované cíle zobrazené na MFD tohoto subrežimu podle výše uvedených priorit uzamykání. Pilot může může takto uzamčený cál pomocí TMS up převést do režimu sledování cíle STT, což ale vymaže všechny zbylé cíle z obrazovky MFD. I přesto budou jejich stopy po oněch 13 sekund nadále zachovány v paměti FCR. Když se tedy do 13 sekund přepneme TMS down zpět do TWS, sledované cíle budou ihned na MFD zobrazeny. Pokud nyní stiskneme opětovně povel TMS down, (mapa kláves, nastavení - nahrání - povelu na HOTAS) režim TWS znovu automaticky vybuduje cíle , při čtvrtém stisku TMS down za sebou se radarový subrežim přepne do subrežimu RWS


obrázek 16


V TWS existují 3 druhy cílů:

- neprioritní sledované cíle (non-prioritized tracked targets). Jsou to cíle, které jsou obecně zachycené radarem, ale zatím není známo co to je za cíl. Jsou to čtverečky, které postupně dostávají priority.
- prioritní sledované cíle (priorized tracked targets). Jsou to cíle u kterých se již zobrazuje letová výška, rychlostní vektor a jsou zobrazeny jako trojúhelníky.
- sledované cíle (bugged). Tím se stane prioritní cíl pokud jej označíš a uzamkneš. Pak se na MFD zobrazí i informace o tomto cíli. Dalším stiskem pro uzamčení cíle se radar přepne do módu STT. .

Poznámka: TWS je sice výborný na přehled, ale dost špatně se v něm cíle uzamykají. Jeho hlavní výhodou však je, že F-16 může vystřelit na šest cílů současně šest AIM-120, ovšem za ideálních podmínek. Zkuste si to v nějaké vlastní tréninkové misi. Dejte si tam dvě letky bombardérů protivníka a experimentujte, tohle vám může zachránit život a silně oslabit protivníka.

VS (Velocity Search)
Je to režim označovaný jako pomsta konstruktérů pilotům a zcela se liší od zbylých režimů radaru. Nezobrazuje cíle podle vzdálenosti od letounu, ale podle přibližovací rychlosti. přitom ještě navíc je nejrychleji p ibližující se cíl nejvýše na MFD. Jinak označení cíle a celý zbytek pracuje jako režim RWS. U OSB 19 a 20 lze měnit nastavení rychlosti přibližování jeden pro stíhačky a druhý pro bombardéry. Mohl by být užitečný, ale je matoucí. Svého času ve verzi 1.08 jsem jej používal, nyní ho nepoužívám a spoléhám raději na AWACS.


obrázek 17


Počáteční podmínky.
rychlost letu: 400 uzlů
nadmořská výška: 15.000 MSL
seřízením škrticí klapky: střední poloha
zbraňový mód: NAV (je nutno vyvolat FCR mód)
Konfigurace: 4x AIM-120, 2xAIM-9

Popis mise.
Tato mise začíná s letadlem ve vzduchu a prostor předním je lemován mnoha vzdušnými cíly v různých polohách a výškých. Budete cvičit používání ACM master módů k lokaci cílů ve vizuálním dosahu a další master módy k lokaci cílů mimo vizuální dosah.

Postup:
V této tréninkové misi budete mít různé cíle. Stiskněte SHIFT+P čímž si "Zmrazíte" hru. "Freezee" zmrazovací mód je součástí Falcona 4.0, pomocí kterého si můžete pohodlně prozkoumat radarové systémy F-16. Když vstoupíte do tréninkové mise, letadlo již bude v pohybu. Pro jednoduché pozastavení simulace můžete stisknout klávesu "P". Tím bude zastaveno všechno. Bohužel v tomto režimu (Pause) je radar nefunkční. Naproti tomu radar a veškerá avionika je v provozu ve "Freezee" módu.
První módy k procvičení jsou ACM submódy. Jsou používány pro zjistit cílů, který jsou ve vizuálním kontaktu pilota. Použijte HUD submód s vyhledávacím vzorkem 30x20, 10x60 ve Vertical Scan submódu, 20x60 Slewable submódu a Boresight submód

Další mód k procvičení je mód ke zjištění cílů mimo vizuální dosah pilota RWS a TWS Jste-li magoři zkuste i VS.

1. Nahrajte si tréninkovou misi 13. "A-A Radar mod" v "Tactical Engagement".
2. Přepněte se do 2-D pohledu v kokpitu.
3. Zkuste vyhledávat nejprve v RWS režimu. Označte cíl ZMS up dvakrát za sebou, takže RWS režim přejde do subrežimu STT, kdy bude sledovat jenom tento cíl. Je to hezké, ale te´d zkuste zrušit označení cíle TMS down dvakrát ( jednou do SAM subrežimu, podruhé zcela) a nyní se dívejte, jak dlouho trvá, než RWS je znovu schopen ponacházet cíle, které měl předtím bezpečně zobrazeny. Vidíte, že je to režim nevhodný pro boj s více protivníky, pokud nejste schopni poslat svoje čísla na jiné letouny protivníka.
4. Přejděte k režimu TWS pomocí TMS right. Sledujte omezení tohoto režimu ve vyhledávacím vzorku a pak si zkuste TMS right krokovat mezi cíli. Jestliže OSB 6 na pravém MFD aktivujete střely AIM-120, uvidíte, zda je cíl v jejich dosahu. Je to rychlé a velmi účinné. Krokovat můžete neomezeně dlouho. Je to zároveň spolehlivé uzamykání cílů bez jejich honění kurzorem radaru. 5. Po palbě AIM-120 přejděte na boj na nože v telefonní budce - dogfight. Aktivujte hlavní režim DGFT, zkontrolujte si verzi aktivní střely, která záleží na tom, jak ji budete odpalovat a pokračujte v letu po odmrazení simulace. Pohledem A-A padlock najděte očima virtuálního pilota cíl. TMS navolte požadovaný ACM subrežim a najděte s ním cíl.
6. Poté, co tohle všechno přežijete vám stejně došly střely, takže je docvičeno. K dalšímu výcviku vyhledávání cílů je lépe přejít do Instant mise.
7. Změna rozsahu azimutu se provedete stiskem OSB 18. Když změníte azimut, všimnete si, že některé cíle, které byli blízko okraje obrazovky zmizí, protože už nejsou v mezích závěsných limitů radaru.
8. Změna volby skenování provedete tlačítkem OSB 17. Tímto tlačítkem měníte skenování v RWS mezi 1-průchodovým až 4-průchodovým.
9. Pak cvičte pohyb anténou radaru nahoru a dolů.

Jak najít všechny bandity v okolí včas a jak se nenechat překvapit s trenýrkami u kolen
  1. Po vzletu hned jak zatáhnete podvozek žádejte AWACS o nejbližší hrozbu. Jedná se o žádost na polohu nejbližší nepřátelské stíhačky. Když AWACS má na stínítku blízké stíhačky nepřítele, sdělí jejich polohu v bullseye (radiokomunikace je komplet vysvětlena rovněž na našich stránkách), jejich výšku a počet a druh letounů. Pokud jsou blíže než 25 mil od tvé aktuální polohy (kdy se začínáš ptát) sděluje AWACS tuto skutečnost nikoliv ve formátu bullseye, nýbrž heading, tedy přímý kurz k banditům.
  2. Pak žádejte o obrázek. Může se totiž stát, že na vaše letiště nalétává letka protivníkových bombardérů, kterých si nikdo nevšímá a po návratu na letiště se dozvíte, že máte divertovat na jiné letiště, páč vaše skončilo.
  3. Nezapomeňte na tohle. AWACS vám, bohužel, sdělí jen aktuálně nejbližší polohu banditů, ale nesdělí už jejich kurz a zda na jejich nebo ještě bližší aktuální polohu nenalétávají další bandité. Je proto extrémně důležité najít co nejrychleji polohu nepřátelského letadla, jeho kurz a rychlost, případně RWR, zda se na něm objevuje jeho radar - zaměřuje nás. Pokud to čas dovoluje (v drtivé většině ano) a podle priority historie cílů nechat deklarovat AWACS nejbližší možné letky o koho se jedná. Podle toho vyslat svoje čísla nebo se nevzrušovat. Rovněž je důležité před letem samotným zjistit, odkud bandité nalétávají a jak moc se zdržují v cílové oblasti naší mise, kam dále přes tuto oblast pokračují a jak se vrací zpět - už bez raket
  4. Pokud je bandita blízko nebo tato možnost hrozí, hledejte ho vždy padlok pohledem spojeným s DGFT režimem a ACM vertical. A-A padlock verze SP 3, pokud má tyto v dosahu, zaměřuje nejprve bandity. Pokud tedy zapadlokuješ první letoun a při zámku ACM subrežimu na tento vizuální kontakt v padlock pohledu zařve někdo Buddy spike, nebude takhle blízko žádný bandita. Mimo to ještě AWACS sám bez výzvy upozorňuje až otravně opakovaně na blízké bandity včetně vrtulníků v již zmiňovaném formátu heading.
  5. Vlastní "čísla" mají také svůj velmi dobrý přehled a i bez povelu sestřelují všechno nepřátelské mimo vrtulníky, co se nachází v dostřelu AIM-120, ovšem pokud je ještě mají. Proto je extrémně důležité sledovat probíhající radiokomunikaci a v případě nejistoty žádat o stav nesené výzbroje své letky.

Zobrazen celý článek
Počet komentářů: 1 | Přidat komentář | tisk
Související články:
Mise 01: Základní ovládání letounu (Orig. man. strana 1-4 Basic aircraft handling) (01.04.2007)
Mise 02: Start (Originální manuál strana 1-3 Takeoff) REV.3 (01.03.2007)
Mise 06: Split S manévr v minimální výšce (28.02.2007)
Mise 07: Manévr Immelman (Originální manuál strana 2-16 High speed over the top maneuve) (27.02.2007)
Mise 08: Nízkorychlostní 'Over-the-Top' manévr a výstup z pádu (Originální manuál strana 2-19 Low-speed over the top maneuver and departures) (27.02.2007)
Mise 09, 10: Přistání (26.02.2007)
Mise 11: Přistání bez motorů (Originální manuál strana 3-11 (Flameout landing) (24.02.2007)
Mise 12: Navigace a let v čase (Originální manuál strana 3-19 Navigation and Timing) (23.02.2007)
Mise 14: 20 mm kanón. ( Originální manuál strana 4-14 20MM Cannon (Air To Air)) REV. 2 (21.02.2007)
Mise 15: AIM 9 Sidewinder. (Originální manuál strana 4-21 AIM 9 Sidewinder) (18.02.2007)
Mise 16: AIM-120 AMRAAM (Originální manuál strana 4-27 AIM-120 AMRAAm) (17.02.2007)
Mise 17 AIM 7 Sparrow. (Originální manuál strana 4-20 AIM 7 Sparrow) (16.02.2007)
Mise 18: Air-to-Ground radarové módy (Originální manuál strana 5-2 Air-to Groundr radar modes) Revize 1 (15.02.2007)
Mise 19: Bombardování s pomocí CCRP (Originální manuál strana 5-12 CCRP with unguided bombs) Revize 2 (15.02.2007)
Mise 20: Bombardování s pomocí CCIP (Originální manuál strana 5-17 CCIP bombing) REV. 2 (14.02.2007)
Mise 21: Bombardování pomocí DIVE TOSS (Originální manuál strana 5-23 DIVE TOSS WITH UNGUIDED BOM) REV. 2 (13.02.2007)
Mise 22: 20mm kanon k postřelování pozemních cílů (Originální manuál strana 5-28 20MM CANNON (AIR-TO-GROUND)) (12.02.2007)
Mise 23: Neřízené rakety - Rockets (Originální manuál strana 5-30 Rockets) (11.02.2007)
Mise 24: Řízené rakety - AGM-65 Maverick (Originální manuál strana 5-32 AGM-65 Maverick) (10.02.2007)
Jak odpálit Mavericka v SP2.... (10.02.2007)
Mise 25: Laser-Guided Bombs (Originální manuál strana 5-42 LASER-GUDED BOMBS) (09.02.2007)
Mise 26: AGM-88 HARM (08.02.2007)
Mise 27: Tankování ve vzduchu (Originální manuál strana 6-2 Air-To-Air Refueling) (07.02.2007)
Mise 28: Hrozba řízených raket. (Originální manuál strana 7-2 Missile threat reaction) (06.02.2007)
Mise 29: Ofenzivní BFM (Originální manuál strana 8-2 OFFENSIVE BFM) (04.02.2007)
Mise 30: Defenzivní BFM (Originální manuál strana 8-8 DEFENSIVE BFM) (02.02.2007)
Mise 31: Čelní BFM (Originální manuál strana 8-14 HEAD ON BFM) (01.02.2007)
Mise SP19: Bombardování s CCRP, POP-UP útok použitím VIP/OA/VRP (31.01.2007)
Mise 03, 04, 05 (00.00.0000)

   Zpět
 

 

Založeno na redakčním systému phpRS
Novinky - index search